Boj o naději: příběh muže, kterému HHC pomáhá každý den

HHC a produkty, které tento kanabinoid obsahují, jsou v posledních týdnech snad nejdiskutovanějším tématem vůbec. Tento fakt bude mít dopad na nejednoho člověka. Proto jsme se také sešli s Václavem, mužem, který HHC užívá, neboť mu umožňuje žít plnohodnotný život bez bolesti. Takových uživatelů je bohužel více. Co pro tuto skupinu lidí zákaz HHC znamená a jaký má dopad na jejich zdraví?

Zprávy s případy, kdy se k bonbónům s touto látkou dostaly děti (nezaměňovat s CBD bonbóny), doslova obsadily prostor ve všech zpravodajstvích hlavních televizí. Jak to s touto látkou ale je doopravdy? A proč tak dlouho trvá státem diskutovaná a ohlašovaná regulace? Od 1. března dojde v České republice k dočasnému zařazení HHC (hexahydrokannabinolu) na seznam zakázaných látek, což vyvolává mnoho otázek a diskusí. Tento krok byl přijat vládou v reakci na rostoucí počet incidentů s mladistvými, a nyní čeká HHC na další regulaci a rozhodnutí o jeho možném opětovném uvedení na trh a podmínkách prodeje. Tento rychlý zákaz vyvolává vlnu reakcí mezi odborníky i veřejností, přičemž se rozvířila debata o potenciálních přínosech a rizicích spojených s tímto kanabinoidem. 

Má HHC jen negativní dopad, a jde o zcela legální drogu? Jak si stojí ve srovnání s THC, proč alkohol, díky kterému každý pátek skončí desítky dětí v nemocnicích se veřejně toleruje? Je spousta otázek, na které v tuto chvíli neexistuje odpověď, a tak jsme využili možnosti udělat rozhovor s Vaškem, který užívá HHC formou vapování pravidelně každý den.

Nicméně, je tu ještě jiná stránka této debaty, která často zůstává ve stínu. Je to příběh lidí jako je Václav, u kterých HHC znamená úlevu od chronické bolesti a alternativu k závislosti na silnějších léčivech. Václav, který trpí Crohnovou chorobou, našel v HHC prostředek, který mu pomáhá zbavit se bolestí bez nutnosti užívat tramal, lék s výraznými vedlejšími účinky a rizikem závislosti. Tramal se označuje za silný opioid, který uleví od bolestí, ale často nedovolí člověku normálně fungovat a cítí se po něm trochu omámený a unavený.

V rámci léčebného režimu Václav pravidelně podstupuje lékařské kontroly, při kterých se měří hodnoty zánětů v jeho těle. Výsledky těchto kontrol jsou povzbudivé – hodnoty zánětů nejenže nestoupají, ale dokonce se zlepšují. Tento pozitivní vývoj připisuje Václav částečně i užívání HHC, které mu umožňuje vyhýbat se silným analgetikům, jako je tramal. Václav zdůrazňuje, že i když pokračuje ve všech ostatních předepsaných léčebných metodách, schopnost vyhnout se tramalu je pro něj značnou úlevou a možností, jak žít normální život.

Jedním z klíčových aspektů HHC, který Václav vyzdvihuje, je jeho porovnání s THC. Zatímco THC, které je také oblíbené kvůli svým účinkům na chronické bolesti, často vede k pocitu utlumení a stavu podobnému kocovině, což negativně ovlivňuje jak jeho pracovní schopnosti, tak kreativní myšlení, s HHC tyto problémy nezažívá. Naopak, díky HHC se cítí být plně funkční, schopný pracovat a věnovat se kreativním aktivitám bez pocitu zpomalení nebo mentálního zamlžení. Toto je pro něj obzvláště cenné, neboť mu umožňuje zůstat aktivním a produktivním ve svém osobním i profesním životě.

Václavův případ tak zdůrazňuje nejen možnou léčebnou účinnost HHC, ale také jeho potenciál umožnit pacientům vést plnohodnotný život. Příběh, jako je ten Václavův, poskytuje důležitý vhled do toho, jak může léčba kanabinoidy pozitivně ovlivnit každodenní život těch, kteří trpí chronickými onemocněními. Ukazuje, že léčba by neměla být zaměřena pouze na eliminaci příznaků, ale také na zachování kvality života a umožnění pacientům zůstat aktivními a zapojenými do společnosti.

Václavův příběh není ojedinělý. Jeho zkušenost s HHC otevírá otázky o rovnováze mezi regulací a potřebou pacientů po efektivní a bezpečné léčbě. Václav, který HHC vapuje, popisuje, jak mu tato metoda umožňuje vést aktivní život, bez omezujících bolestí, které by jinak musel tlumit silnými analgetiky. HHC mu umožňuje mít znovu plnou kontrolu nad svým tělem.

Václav se také podělil o svou obavu, co bude následovat po zákazu HHC. Obává se, že bez této alternativy bude nucen vrátit se k silnějším a potenciálně škodlivým léčivům, která měla v minulosti negativní dopad na jeho zdraví i kvalitu života. Jeho situace zdůrazňuje, jak je důležité, aby byla vládní rozhodnutí o regulaci drog podložena nejen vědeckými důkazy, ale také individuálními zkušenostmi pacientů.

A při dotazu na zápory ohledně HHC Václav upřímně říká: „Hlavním negativem pro mě je fakt, že to teď od března zakážou. Já budu muset hledat jinou alternativu, jak se bolestí zbavit a když si udělám zásoby HHC, budu u sebe nosit zakázané látky a budu riskovat postih. Bude to stejné, jako když u sebe budu mít tvrdé drogy. THC v tomto směru již užívat nechci, a tak se budu muset vrátit zpět k tramalu, s kterým bohužel nejsem schopný plnohodnotně fungovat.“

Václav již tyto problémy měsíce řeší s firmou Legalni-konopi.cz, a probírá s nimi i tuto obavu. „Dříve jsem pracovně hodně cestoval, a tak jsem měl možnost vyzkoušet HHC liquidy od více firem, nicméně teprve ten od Kuby (majitel Legalni-konopi.cz, pozn.red.) splňuje to, co od toho očekávám. Po diskuzi se laboratoř Legálního konopí pokouší nahradit tento produkt něčím podobným, a velké naděje dává do liquidu s kanabinnoidem HHC-P.“ Hexahydrokanabiforol je polosyntetický derivát kanabinoidu, objevený již v roce 1942 a který se jako přírodní látka nachází v rostlinách cannabis sativa. „Měli jsme již příležitost liquidy porovnat, a vypadá to že jsme našli kvalitní náhradu, která mi pomůže nadále fungovat tak, jak jsem byl zvyklý.“

Václavův případ, stejně jako případy mnoha dalších, kteří HHC považují jako cennou pomůcku v léčbě, ukazuje, že debata o kanabinoidu je mnohem komplexnější a nuancovanější, než jak je často prezentována. Zatímco obavy o bezpečnost mladistvých jsou nepochybně důležité, je stejně tak klíčové zohlednit potřeby těch, pro které mohou být tyto látky životně důležité.

Tento příběh, a příběhy mnoha dalších jako je Václav, představují výzvu pro politiky, lékaře a celou společnost, aby se při rozhodování o regulaci drog zaměřili na celý obraz – na potřeby a zdraví všech zúčastněných. Je to příběh o hledání rovnováhy mezi ochranou a poskytováním péče, o dialogu mezi vědou, politikou a lidskými osudy.